Vilenica
Vilenica je jeskyně ve Slovinsku, jedna z nejdéle turisticky přístupných. Nachází se poblíž silnice spojující Sežanu a Lokev.
V roce 1633 ji její majitel, hrabě Petač, dal do správy lokavské farnosti. Rozhodl také, že farnost může nakládat se všemi příjmy z prohlídek jeskyně. Místní proto předpokládají, že jejich jeskyně je turisticky navštěvovaná už 400 let.
V roce 1778 jeskyni navštívil slavný přírodovědec Balthasar Hacquet, doložené jsou ale také královské návštěvy: král Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský (1790), císař Leopold II. (1790 a 1791), císař František I. (1816), saský král Fridrich August II. (1836) aj.
V polovině 19. století je Vilenica známá jako největší a nejlépe prozkoumaná jeskyně Klasického krasu. Poté upadla na dlouhou dobu do zapomnění, opět ožila roku 1963, kdy si ji vzal na starost Svaz jeskyňářů Sežana. Členové svazu ve svém volném čase postupně obnovili cesty a zavedli elektrické osvětlení.
V roce 1980 se v jeskyni začaly pořádat večery slovinských spisovatelů, od roku 1986 pak také Mezinárodní literární festival Vilenica, setkání básníků a spisovatelů z celé Evropy. Uděluje se zde velká cena Vilenice a ocenění Kristal Vilenica.
Pro návštěvníky je Vilenica zpřístupněná a osvětlená v délce 450 m.
V roce 1633 ji její majitel, hrabě Petač, dal do správy lokavské farnosti. Rozhodl také, že farnost může nakládat se všemi příjmy z prohlídek jeskyně. Místní proto předpokládají, že jejich jeskyně je turisticky navštěvovaná už 400 let.
V roce 1778 jeskyni navštívil slavný přírodovědec Balthasar Hacquet, doložené jsou ale také královské návštěvy: král Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský (1790), císař Leopold II. (1790 a 1791), císař František I. (1816), saský král Fridrich August II. (1836) aj.
V polovině 19. století je Vilenica známá jako největší a nejlépe prozkoumaná jeskyně Klasického krasu. Poté upadla na dlouhou dobu do zapomnění, opět ožila roku 1963, kdy si ji vzal na starost Svaz jeskyňářů Sežana. Členové svazu ve svém volném čase postupně obnovili cesty a zavedli elektrické osvětlení.
V roce 1980 se v jeskyni začaly pořádat večery slovinských spisovatelů, od roku 1986 pak také Mezinárodní literární festival Vilenica, setkání básníků a spisovatelů z celé Evropy. Uděluje se zde velká cena Vilenice a ocenění Kristal Vilenica.
Pro návštěvníky je Vilenica zpřístupněná a osvětlená v délce 450 m.
Mapa - Vilenica
Mapa
Státní území - Bosna a Hercegovina
 |
 |
| Vlajka Bosny a Hercegoviny | |
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| BAM | Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) | KM or КМ | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| BS | Bosenština (Bosnian language) |
| HR | Chorvatština (Croatian language) |
| SR | Srbština (Serbian language) |